WHATEVER DOESN'T KILL YOU
SIMPLY MAKES YOU... STRANGER




Nejvyšší nabídka nedosáhla ani vyvolávací ceny, pane Oldmane

8. února 2015 v 4:08 | Keneu |  Veršoidní výplody
V následujícím veršoidním výplodu nejsou žádné výrazné spoilery, ale pokud si chcete Nejvyšší nabídku pustit, zatím dál nečtěte. A budete-li číst, nepochopíte. Protože nacpat do slov tak fascinující dvě hodiny nejde jen tak.
Psáno pochopitelně při soundtracku filmu. Pusťte si aspoň ten.




Jsem Virgil Oldman starý panic
jak praví i mé jméno
a ve tvém okně zatemněno
já sice pravý ale na nic

Já také nehraji vždy fér
to kvůli dámám v rámu
prací i bohatstvím klamu
to vše teď tvé tak ber

Ten dotek kůže na kůži
když natahuji rukavice
když dotknu se tě víc a více
až se dech úží

Už jenom zaslechnout tvůj hlas
zahlédnout jiskru v oku
tvé rty nad tisíc moků
co zbude ze mě až obejmu tvůj pas

Tak krásná jako obraz
co vůbec vidíš na mě?
Že podávám ti rámě?
(Snad nechystáš mi ...)

Pod lupou odhalení
jediný tah štětcem
ach jakým býti vědcem
bych prolomil své snění

Je vůbec možné vyznati se
v lásce a lidech celkem
ukrytý v domě velkém
sám sebou hodnocen jak někde u komise

Nesvedu jen tak odklepnout
víc než šedesát setkání
city mi hrůzu nahání
jsi první poslední z mých pout

Setřu ti z víčka smítko rzi
zatočím klíčkem
a budu hodným strýčkem
než tě omrzím

Jsem v Praze - prozatím
počkám na tebe noc a den
a pak sám sebou zahanben
bez tebe sebe ztratím
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama