WHATEVER DOESN'T KILL YOU
SIMPLY MAKES YOU... STRANGER




Výroční střípky

10. listopadu 2014 v 17:40 | Keneu |  Veršoidní výplody
Pokud naše knihovna zveřejní něco na Fcb, obvykle za to může kolegyně. Někdy já. Pokud je to divné a těžce intelektuální, obvykle za to můžu já. Někdy můj bad hair day.

Dnes uplynulo 123 let od smrti prokletého básníka Arthura Rimbauda.

Mé bohémství mě vleklo životem
jak koráb opilý, co dávno ztratil směr,
vstříc prokletí, exilu za plotem,
přítel si zastřílí - v plachtách náhle pár děr.

Hledal jsem úval, kde bych mohl spát,
kde spolu s Paulem ke hvězdám bych vzlét',
však místo toho chlast, odpor a pád,
sezona v pekle trvá sto dvacet tři let.

6. září uplynulo 20 let od úmrtí Jamese Clavella, autora asijské ságy, z níž jsem zatím stihla přečíst jen Šóguna a Krále Krysu.

Tak těžká kniha
a přece s ní doletím
na Dálný východ

Skrytá v příbězích
jsem ve Vznešeném domě
a kvetou třešně

Králi krys a slov
šógune atmosféry
smršť mě nese zpět

(Jo, je to haiku. Vím, že jsem v nestřežené chvíli slíbila, že se už nebudu pokoušet nacpat do haiku děj nebo informace. Sliby jsou od toho, aby se porušovaly.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 strigga strigga | 25. listopadu 2014 v 20:45 | Reagovat

A nepřestane a nepřestane mě ten Rimbaud fascinovat <3
A ta haiku! Mně se málokdy haiku líbí, obvykle právě proto, že v nich postrádám jakýkoli.. no, nejen děj nebo informace, já v nich obvykle nevidím ani to, co v nich asi být má - zachycení okamžiku, atmosféru, cokoli. Nic. Haiku jsou pro mě španělská vesnice (protože můžu umět španělsky, jak chci, ale vsadím se, že na španělském venkově bych se ztratila stejně spolehlivě jako třeba na maďarském), a tahle jejich forma je mi mnohem sympatičtější a líbí se mi :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama