WHATEVER DOESN'T KILL YOU
SIMPLY MAKES YOU... STRANGER




Únor 2012

XII. miniatura o X

10. února 2012 v 21:19 | Keneu |  Miniatury
(X)II.
Přesýpací hodiny písmene X
naše teď nám kradou stále
Až překročíme řeku Styx
bude se písek sypat dále

Rose

9. února 2012 v 20:22 | Keneu |  Nad 100 slov
v zápalu boje jsem sem zapomněla přihodit svůj dárek pro Profesor k sosácké Vánoční nadílce. Takže zavřete oči a představte si, že ten sníh venku padá ještě na rok 2011 a že někde blízko voní Vánoce.

Název: Rose
Autor: Keneu
Věnování: pro Profesor k Vánocům.
Shrnutí: co se dělo mezi třetí a čtvrtou epizodou první série Doctora Who? Jak potěšit dívku, které jste vyhodili do povětří pracoviště? Jak se přiblížit přes skoro devět set let rozdílu?
Prohlášení: nejsou moji. Jaká škoda.


Kolohnát

9. února 2012 v 19:53 | Keneu |  Z okolí
Snad poprvé se mi daří vědomě vytvářet výplody, které k sobě patří. Básničky, které se týkají zajímavostí v mém okolí: Býčí skála, Ptačí studánka a teď Kolohnát. A může za to dědeček, protože si o ně říká. Fakt, že týden po přečtení o nich neví, budu raději ignorovat. Aspoň mě to motivuje k tvorbě nových. 8+)

Kříž skrytý ve stráni mezi stromy
Oblohu drží a chrání domy
Lidi i celé okolí
Otevírá to údolí
Hluboko pod ním teče řeka
Neznatelná cesta snad leká
Ale kde úzce z kopce padá
Tam dříve vedla kolonáda


Cesta tam a zase zpátky

5. února 2012 v 20:08 | Keneu |  Bylo, nebylo
Asi chápete, jak úžasně skvěle a energicky se cítí člověk, který při své sovovitosti musí vstávat na brigádu v 5:15, cestovat v -19 a pracovat v 11 stupních. A tento člověk se vydal v sobotu na výlet. Na poradu kvůli literární soutěží, kterou pomáhá organizovat.

08:00 vstávám, v klidu se chystám, balím, oblékám si asi čtyři (to je na mě opravdu hodně) vrstvy oblečení
10:30 odcházím na vlak
10:34 míjím hodiny, sprostě kleju a zrychluju na první komickou rychlost
10:39 odjíždí vlak, pozoruju ho opřena o zábradlí nad nádražím a strašně funím
11:10 na nádraží přichází pochybná existence ženského pohlaví, které ujel ten stejný vlak, co mě, ale na předešlé zastávce, a hrozně si chce povídat
11:39 nasedáme do vlaku
11:57 pochybná existence vybíhá z vlaku chytit autobus i muže v něm
12:00 na nádraží navštěvuju kamaráda, povídáme si, vysvětluju mu, co je ACTA
12:45 odcházím na demonstraci proti ACTA, potkávám šílenou slečnu v sukni, která mě zdraví, a zjišťuji, že je to Branwen
12:58 vyzvedáváme na nádraží Titany a jdeme mrznout na demonstraci ("Kdo neskáče je pro ACTA!" byla asi nejlepší část programu)
14:15 odcházím ulovit něco k obědu a hlavně vlak
14:52 odjíždím tím správným vlakem z Brna
15:30 přesedám na autobus a odjíždím dál
15:48 vystupuju v Újezdu a hledám faru
16:00 konečně v cíli, hraju Bang!, Střelené kachny (doteď nevím, co je cílem hry), vařím, zkoumám půdu, trénuju Mimiku, radím se o soutěži a výborně se bavím
22:30 zjišťuju, že možná stíhám vlak domů
22:41 odjíždíme autem do Brna
23:01 příbržďujeme u nádraží
23:02:50 naskakuju do vlaku
23:03 vlak odjíždí
23:21 přijíždím domů, potkávám kamarádku a společně se štracháme do kopce
23:40 tiše odemykám náš byt, ale klíč je v zámku zevnitř
23:45 budím naše u televize, jestli mě pustí domů
00:00 odpadám do postele