WHATEVER DOESN'T KILL YOU
SIMPLY MAKES YOU... STRANGER




Leden 2010

Den šestý - co mi včera zvedlo náladu

31. ledna 2010 v 11:21 Bylo, nebylo
Konečně po dlouhé době proběhlo promítání! Dorazila teda jenom Rebelka, protože Skříťátko mělo neodkladnou práci (aspoň se průběžně hlásilo na ICQ).
Koukaly jsme na jednu epizodu How I met your mother (Girls Vs. Suits), která obsahuje velké muzikálové finále o oblecích. Hrubý.
Pak jsem pustila americký rodinný film Past na rodiče.
http://www.csfd.cz/film/20798-past-na-rodice-parent-trap-the/
Ne, nezbláznila jsem se. A musím říct, že jsme se docela dobře bavily. Mamka tvrdí, že se naším smíchem otřásal celý byt...
Potom jsme se ještě bavily o všem možném, bavily vším možným a pak šla Reb domů.

PS: Rebí, našla jsem na zemi ještě jeden korálek.

A zase ta Lýzátka

25. ledna 2010 v 15:12
Já se těch Lýzátek snad nezbavím. V úterý, ve středu a ve čtvrtek zase hrajeme - pro školu a pro veřejnost. Tak bych vás ráda pozvala.
Divadelní představení Lýzátka je jednou velkou party. Počáteční nuda je zahnána tzv. lýzátky, na první pohled nevinnou cukrovinkou, ve skutečnosti však pochutinou způsobující podivné stavy a pocity. V rytmu melodií především ze 70. let se hrají hry, tančí se, svádí, filozofuje a básní.
Divadelní představení Lýzátka je tvůrčím pokusem našeho souboru. Neprošlapanou cestou jsme se dostali k retro férii plné nečekaných a volně přicházejících událostí. Na zkouškách i na večírcích podobných tomu jevištnímu, z nichž si stejně nikdo nic nepamatoval, jsme vytvořili autorský text, jevo vizuální tvar, hudební charakter i choreografické prvky. Abychom zachovali alespoň slabé spojení s realitou a nedošlo k uvíznutí v jiném, lákavějším světě, ponechali jsme si svá jména. Jinak jsme bojkotovali fyzikální zákony, zažitá pravidla i připomínky režie.
Divadelní představení Lýzátka je především velkou zábavou, výpravou za hranice všedních dnů a důkazem našich tvůrčích schopností. Je-li možné sepsat scénář v deseti lidech, je možné vše.

Takže 27. ledna v 18:00 v divadelním sále ZUŠ na Kollárově ulici 8 v Blansku - Lýzátka.





Co mi dnes (nebo vlastně včera) zvedlo náladu

25. ledna 2010 v 1:50
Je to zvláštní, ale žiju. Tu dlouhou nepřítomnost nebudu komentovat.
*je celkově duchem nepřítomná*

Dnešek byl zvláštní. Stál na hranici, klonil se však k dobré náladě. Žádné výkyvy, prostě pohoda. Nedostala jsem se ke zlým myšlenkám. Ne moc.
(Nemoc. - Ještě nemám diagnozu, ještě jsem se ani nedonutila zavolat ... a objednat se na vyšetření, a... - Nejsnáze léčitelné duševní onemocnění, které je ovšem životu nebezpečné a naprosto nekompatibilní se studiem.)

Ráno jsem byla vytažena z postele (!!!) - hovořilo se o studené vodě. Pak jsem se dala do uklízení (po týdnu jsem vybalila batoh z Cestovatelského scuku). Odpoledne jsem přerovnala knihovničku (bibliofil, těší mě; už ty knížky nemám kam dávat...) a vysloužila si hrozitánskou pochvalu za umytí nádobí.

Teď jsem se dívala na minisérijního Hraběte Monte Crista. Hodně jsem přeskakovala, abych to stihla, na druhou stranu jsem si některé scény pouštěla víckrát (francouzsky s titulkama, česky, francouzsky bez titulků - to když jsem vymýšlela slashové dialogy Monte Crista s Bertucciem... <3).

A vyrábím si karty na Spider Solitaire!!!