WHATEVER DOESN'T KILL YOU
SIMPLY MAKES YOU... STRANGER




Září 2009

Asi se mi stýská po latině...

28. září 2009 v 20:56 Veršoidní výplody

Scio me nihil scire
Quo vadis řekni výre
Kam kráčím já když nevím nic
a kdo mi poví o mně víc?

Per aspera ad astra Nedosáhnu
na hvězdy po nichž tolik prahnu
A je-li v nich můj osud psán
v které se skrývá Seveřan?

Moritura Zbývá kroků pár
noc do mé duše zatla spár
Mens dubiis percussa se chvěje
v nejzazším rohu naděje je

Omnia vincit amor Tak vydrž ještě chvíli
Ve dvou se snáze dojde k cíli
A jestli síla postačí
já svoje smutky potlačím

A jestli zítra slunce vstane
tak se mnou ještě není amen.


Výplod vysoké a vynervované vysokoškolačky

27. září 2009 v 0:35 Veršoidní výplody
Mám za sebou první týden školy. Vím, že nic nevím, pamatuju si snad jen své jméno a studijní obor (Česká filologie a Divadelní věda). Už zase jsem prvňáček a trochu mi z toho hrabe... Důkazem budiž tento výplod mé utahané mysli.

Jsou v životě okamžiky
co maj cenu republiky
A pak takové jsou chvíle
co maj cenu jedné brýle.

Jsou na světě republiky
co maj cenu tři troníky
A pak taková je brýle
pro kterou bych ušla míle

A ten výlet
stál by mě chvíle
co maj cenu brýle
a taky okamžiky
cenné jak republiky

layout

21. září 2009 v 9:51 | Rebelka
KVÍK?

Severus... please...

19. září 2009 v 0:17 Bylo, nebylo
Ten vzhled se mi nelíbí... Ale těm fotkám nešlo odolat! Reb, máš toho teď hodně? Já jen...

Nemůžu se na ně přestat koukat...

Raděj půjdu spát... Než mi hrábne...


Jeden z večerů

3. září 2009 v 23:56 Veršoidní výplody
Toto je jeden z večerů
kdy mám chuť se vznést
S gravitací se poperu
Větrem se nechám nést

Na východ nebo na západ
Měsíc či slunce je to jedno
V oblacích vůbec netápat
Kol fialové nedohledno

Toto je jeden z večerů
kdy rostou křídla pesimistům
A spousta možných malérů
uvolní místo šťastným jistům