WHATEVER DOESN'T KILL YOU
SIMPLY MAKES YOU... STRANGER




Smuteční melodie

9. května 2008 v 1:36 |  Veršoidní výplody
Tak jsem vlezla na http://hp-srazy.blog.cz, podívat se, zda se se mnou počítá na pohřební sraz. A pak jsem zaslechla tu melodii. Realističtější část mého já prohlásila, že to jde z venku, ta druhá si myslela něco o hudbě z jiného světa... Potom se odněkud vyklubal pragmatik, který přiložil ucho k výjimečně zapnutým reprákům a bylo jasno. Když pohřební sraz, tak i s odpovídající hudbou. A ta hudba pořád jela a jela až...


Je večer. Venku prší.
Přede mnou se tóny vrší.
Tóny smutné, sladkobolné písně.
Nechávám myšlenky plynout líně.

Poslouchám tu hudbu a přivírám víčka.
Tóny klavíru jak nápěv sýčka.
Nevěstí dobrou, ni špatnou zprávu.
Zní jako zpěv jdoucího na popravu.

Chvíli zas slyším v nich nešťastnou lásku,
plačící smích a prohranou sázku.
Melancholik budící se z letargie,
přes svoje smutky stále ještě žije.

Za chvíli píseň zmizí z uší.
Však zůstane mi navždy v duši.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mants Mants | 17. května 2008 v 16:42 | Reagovat

Máš Snapea... Já v sobotu na sraz nemůžu:(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama