WHATEVER DOESN'T KILL YOU
SIMPLY MAKES YOU... STRANGER




Jeho lásce

8. května 2008 v 21:30 |  Veršoidní výplody
Svítá. Je chvíle po páté.
Stopy sněhem skoro zaváté
zdobí rudé květy.
Vůně cigarety
poslední.
Výstřel Ti v uších ještě zní.
On neslyší už nic.
Nespatří světlo svic
zapálených Tebou.
Dlaně ho nezebou,
ač leží ve sněhu.
Necítí něhu
Tvých dotyků.
Nech už těch vzlyků.
On nevnímá je.
Teď stojí v branách ráje.
Vidíš, usmívá se
tváří v tvář jeho kráse.
Tak usměj se taky
a rozežeň mraky
a smutek v sobě skryj,
na něj nezapomeň a žij.
PS: Věnováno všem ženám, které byly připraveny o své muže. Především však Nohavicově písničce Zítra ráno v pět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Keneu Keneu | 21. prosince 2008 v 11:04 | Reagovat

Když si vzpomenu, jak jsem to četla v dramaťáku a kdosi si myslel, že je to o Silvestru...

2 Morgana Morgana | E-mail | 2. ledna 2009 v 14:30 | Reagovat

Tak tos teda vystihla. Jinak řečeno, věnováno mně, že?:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama